Every day started out as an adventure so sublime,
Bound only by our stamina and the passage of time.
Days now start out with a torrent of negativity,
Corruption and hate are the first things that we see.
We used to speak with such wonder of that which was to be.
We now look with scathing stare and ask: “What’s in it for me?”
Oh where did it go, that full throated cry of youth?
When did we stop dreaming, to focus only on today’s truth?
Have we really stopped believing in the grace of all mankind?
Has our thirst for the new, made us singularly blind,
To the wonder that is life, and our wide humanity?
Can we not remove the taint and finally, truly see?
We can still be those people, of whom we longingly dreamt.
We cannot allow our fears to leave our lives so unkempt.
Let us not be defined by our inaction at the end.
Let us strive with every breath, our brethren to defend,
To the end,
To the end.
Words and Music by Jamie Gylden, Karol Najmík, Roman Šťáhlavský, Marek Šubrt and Adrian Westlake
Každý den začínal stejně, jako překrásné dobrodružství
Omezené pouze naší výdrží a tokem času
Teď naše dny začínají záplavou chmur
Korupce a nenávist je první, co vidíme
Dřív jsme básnili o tom, co je nám souzeno
Teď na vše hledíme kriticky a ptáme se, co je v tom pro nás
Ó, kampak se poděly, ty výkřiky dětství
Kdy jsme přestali snit, a začali hledět jen na pravdu dneška?
Opravdu jsme přestali věřit v dobrost celého lidstva?
Oslepila nás naše touha po tom, co je nové
Tomu co je krása života, a naší bezmezné lidskosti
Nemůžeme snad odstranit ten zákal, a konečne, opravdu prozřít?
Stále můžeme být ti lidé, o kterých se nám steskně zdávlo
Musíme zamezit našem obavám, a nechat naše životy rozevláté
Nesmíme se nechat definovat naší konečnou neččiností
Ale tím, že s každým nádechem jsme bránili bratra svého Až do konce, až do konce.
Přeložila – Elizabeth Gylden